Bebe Brumík

Hry pro celou rodinu

Fazolová čára

Hráči udělají na zemi vodorovnou čáru a z domluvené vzdálenosti hází každý pět fazolí tak, aby byly co nejblíže k čáře. Ten hráč, jehož fazole je k čáře nejblíže, bere všechny. Pokud fazole čáru přelétne, je mimo hru. Jestliže fazole zůstane přímo na čáře, pak je třeba provést zkoušku. Vezme se dřívko a tím se táhne pomalu po čáře tak, aby se dotklo fazole. Fazole se dřívkem uhne buď před čáru (hráč vyhrává), nebo za ni (hráč o fazoli přichází).

Honzo vstávej

Hra pro děti, při které se jeden hráč (Honza) postaví na čáru a ostatní stojí ve stejné vzdálenosti několik metrů od něho. Jeden z hráčů zavolá “Honzo vstávej” a Honza odpoví “kolik je hodin?”. Hráč odpoví např. 3 čapí (2 slepičí, 1 žabí, 4 sloní) a všichni hráči postoupí o tento počet kroků směrem k Honzovi, přičemž napodobují kroky toho kterého zvířete (např. žába skáče pouze obounož, atd.). Honza kontroluje zda někdo nešvindluje a vyhrává ten, kdo je u Honzy první. Záleží tedy na fyzické kondici hráčů. Ten, kdo vyhrál, dělá v další hře Honzu.

Káča

Káča je dřevěný váleček, dlouhý přibližně 70 mm o průměru asi 45 mm, který je dole zhruba od poloviny délky zašpičatělý. Na špičce je kovový cvoček, bránící otěru. Horní část má po obvodu několik rýh pro provázek. Ke káče se používá bič. Stačí klacek s tenkým, ale hmotnějším provázkem, nejlepší bič má místo provázku tenkou kůži. Provázek se omotá okolo rýh na káče, káča se postaví na zem na špičku, shora se přidržuje a trhnutím biče do strany se roztočí. Je třeba jí dát takovou rotaci, aby to při pozdějším bičování hráč neměl “přes ruku” (pravák, levák). Při roztočení většinou káča odskočí až několik metrů a je třeba ji stále honit a zvyšovat její rotaci vodorovným šviháním biče. Je to docela těžké, zkuste si to. Ten, kdo udrží káču nejdéle v rotaci vyhrává, a bývalo to vždy věcí dětské cti. Mistra si ostatní děti vážily.

Kometa

Připraví se čtverec z pevného plátna, naplní se pískem, nebo hlínou, pevně se zaváže a do uzlu se připevní chvost z barevných proužků látky. Kometa se roztočí za chvost a hází se do výšky. Kdo hodí výš?

Kuličky

Prodávaly se nejčastěji hliněné, různých barev, v látkovém pytlíku. Hliněnky měly průměr okolo 12-15 mm. Za daleko cennější byly považovány skleněnky, nebo dokonce duhovky, které měly průměr větší. Používaly se i další materiály, např. ocelové kuličky z ložisek, zvané cíněnky. Kuličky se hrávaly takto: V zemi se vyhloubil důlek o průměru okolo 10 cm. Hráči se domluvili, o kolik kuliček se bude hrát. Každý si připravil dohodnutý počet kuliček a ze stanovené a označené vzdálenosti asi 5 až 7 metrů (čára) postupně všichni házeli ve vylosovaném pořadí své kuličky po jedné směrem k důlku, do kterého se snažili strefit. Platilo i odražení již hozené kuličky soupeře kuličkou svou. Když všichni odházeli, přeměřila se vzdálenost kuliček od okraje důlku. Tato vzdálenost určovala pořadí hráčů při další hře. První hrál ten, kdo měl některou ze svých kuliček nejblíže důlku, nebo dokonce v něm. Při rovnosti se rozstřel opakoval. Další části hry se říkalo cvrnkání, někde i mikání, pinkání, nebo šukání kuliček. Cvrnkalo se zapřením ukazováku za palec, přípustné bylo i zapření palce za ukazovák. Jakýkoliv jiný způsob, např. pouhé postrčení kuličky prstem byl zakázán a velice přísně hlídán. Hráč začal cvrnkat kuličky podle svého uvážení, tedy i ty, které nebyly jeho a všechny, které dostal do důlku se staly jeho vlastnictvím. Jakmile se některou do důlku netrefil, ve hře pokračoval další v pořadí. Pokud se kulička sice v důlku ocitla, ale znovu z něj vyběhla ven, trefa neplatila. Pokud byly na začátku hry kuličky dvou soupeřů ve stejné vzdálenosti od důlku, popř. obě v důlku, platilo pořadí jejich dalších kuliček, nebo se prováděl rozstřel další kuličkou. Hrálo se tak dlouho, až byly všechny kuličky v důlku. Ideální pro hru je nerovný, ale hladký terén, např. udusaná zem.

Pan Čáp ztratil čepičku

Hráči se rozestaví do kruhu a jeden je uprostřed a dělá vyvolávače. Zavolá: “Pan Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku” a řekne libovolnou barvu. Hráči musí co nejrychleji najít na oblečení svém, nebo některého spoluhráče, součást oblečení té barvy a rychle se jí chytit. Žádný hráč se nesmí dvakrát chytit při hlášení stejné barvy stejného oblečení jako minule. Pokud se to někomu nepodaří, jde dělat vyvolávače a vše začíná znovu.